• Třetí ročník Kábrmana roku byl ukončen!

Pionýr v novém kabátě

Pionýr v novém kabátě
Původně to byla Jawa 20, teda dokud patřila mému otci. Klasický oranžový fechtl s revmaplechama. Pak, když už i tata odrostl a už nechtěl být trapičem malých kubatur, jezdil na něm děda poklízet do kravína a já jako malej špunt sedával v tom výřezu vepředu a měl Vánoce z toho, jak jezdím na motorce.Tam to možná všechno začalo. Pak ještě několik let na něm jezdil strýc, taky poklízet do kravína a pak skončil tenhle stoj ve stodole pod senem. A já sem otravoval, v té době mi bylo asi tak 12 let, mamu, taku, všechny, že jako budu hodnej a ve škole se zlepším, jen ať mě to dají, že budu jezdit jen tady po polňačce ke kravínu a zpátky, že na silnicu nepáchnu. Jakej já býval lhář :-D Ale dejte mladému klukovi bez peněz s ohromnou, až obludně nebezpečnou fantazii, prostor a motorku, nebo fechtla, to je jedno a prostě ho doku*ví. A tak se taky stalo. Vzal jsem štětku, černou barvu a jelo to. Štětkolak je dobrá konzervace, ale já chtěl víc. 21čku Sport, jako ostatní kluci, takže revmaplechy musí pryč, stupačkový kříž z 21čky a samo sebou jiná „prsíčka“. A tak se taky stalo. Čirá esence destrukce byla dokonána. Pak následovalo několikaleté ničení na polňačkách, skákání na mezích a ze silážní jámy, prostě masakr. Fechtlcross Cup, který tento stroj nemohl přežít. Motor za 3-4roky odešel do Siluminového nebe a já sehnal jiné srdíčko, co by tuhle „krosku“ pohánělo. Ten jsem stihl za další asi rok zničit taky. Moc sem tomu tenkrát nevěnoval pozornost, ale koupil jsem za 1000,- od známého v životě nejetý náhradní motor na Jawa 21 Sport, co měl jeho dědeček na půdě. Koupil si ho před dlouhou dobou v Mototechně, pro Strýčka Příhodu, ale nějak se na něj zapomnělo. Nebylo to ani zajeté, takže mě to nebavilo a tak šel Pincek do ústraní. To už jsem ale měl jiné stroje a fechtl načisto upadl v zapomnění. Po rekapitulaci n tom stroji z původních dílů tedy zůstal pouze rám, kryt řetězu, zádíčka( protikus k prsíčkám :-D ) a přední kolo. Vše ostatní se postupem času v posledních 19ti letech vyměnilo za díly z jiných strojů. Když se to takhle napíše, je to celkem masakr. No, takže původní teda vlastně moc není, ale aspoň má nějakou historii :-D
K druhému oživení přichází s nástupem mého bráchy Pavla na scénu. Stejná situace, stejná argumentace. Kluci taky jezdí, budu jen tady na polňačce apod. Najetých doslova pár tisíc kilometrů ( ccai 2 :-D ) a ono to ožilo, ale jinak byl jak vystřižený z postapokaliptického filmu. Pozor, teď už to přijde. Bráchovi jsem navrhl, i když vlastně ani nevím, kdo s tím přišel první, že bych ten vrak trochu oživil a poopravoval, aby se za to nemusel stydět, že když už bude dělat ten řidičák, aby s tím i někam mohl zajet, třeba i mezi lidi a ne jen mezi krávy.Pak jsem se do toho pustil. Půjčil si v práci kompresor, trochu kitoval, trochu plnil, trochu brousil, trochu stříkal a u něčeho jsem využil pískování (v té době jsem už byl celkem daleko se stavbou ČZ 150c) společně s díly na jiné motorky a pak na lak do práškové lakovny (např. kola). Prostě a jednoduše, nešlo o renovaci, šlo jen o face na přání a to se povedlo. Dělá radost a jezdí jak čert. Fakt jeden z nejlepších fechtlů, co jsem kdy sedlal. Líbí se? Bráškovi jo, parádu dělá a doufám, že dokážete ocenit i tento můj !kábrmanský! projekt. Není to za poslední rok jediný :-D

Pionýr v novém kabátě